Proč už si nikdy nezapálím prefabrikát

 

Od kouření mě neodradily rady rodičů, tresty, zákazy ani výhružky Ministerstva zdravotnictví. Tabák jsem měla ráda a považovala jsem se za příležitostného kuřáka, takže proč bych se měla cigaretám vyhýbat. Postupem času jsem ale nasbírala pěknou řádku nesmyslných a otravných zážitků, které mě od prefabrikátů nadobro odradily.

1) Leden 2008

Po vykouření poloviny cigarety se rozlepil papírek a zbytek obsahu se vysypal dřív, než jsem dokouřila. To bylo poprvé, ale ne naposled.

2) Červen 2009

Po vykouření poloviny cigarety koukám, že z jejího motoru trčí klacek, který se snaží předstírat, že cigarety neubývá.

3) Listopad 2009

Po vykouření poloviny cigarety slyším zapraskání a nevěřícně koukám na černé kuličky, připomínající roztavené vlákno z koberce. Ať to bylo cokoli, jsem si jistá, že vdechovat to nechcete.

4) Každou chvíli

Po vykouření poloviny každé desáté cigarety se objeví někdo, kdo vás bude chtít stáhnout o jednu, nebo alespoň o 0,5 cigarety, kterou právě kouříte.

Veškerá radost z krabiček se vytratila. Nechtěla jsem čekat na další zajímavý objev a už vůbec ne na dalšího nevítaného spoluobjevitele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *